|
výkřiky
|
Zmatené výkřiky
v přeplněné ulici
někdo tu chytá svojí chvíli
červené světlo
zastaví bez čekání
... zrychlený pohyb světla
co se tak prudce lekla...
nohy míjí stíny
v přímé naději
neznámých tváří
kamelot na rohu ulice
" vykřikuje něco o násilí
a dalších mrtvých...."
proč ale tvoje ruce
něžně se dotýkají
když hledají
poslední možnosti
co vrací
své vteřiny
možnosti střílí
z vteřiny návratu
i nehledání
potom jen křičí
to čemu se smáli....
v přeplněné ulici
někdo tu chytá svojí chvíli
červené světlo
zastaví bez čekání
... zrychlený pohyb světla
co se tak prudce lekla...
nohy míjí stíny
v přímé naději
neznámých tváří
kamelot na rohu ulice
" vykřikuje něco o násilí
a dalších mrtvých...."
proč ale tvoje ruce
něžně se dotýkají
když hledají
poslední možnosti
co vrací
své vteřiny
možnosti střílí
z vteřiny návratu
i nehledání
potom jen křičí
to čemu se smáli....
03.08.2012 09:05
Zmatená, zajímavá to bylo řečeno. Já ale chápu o čem je, alespoň myslím je pro mě hlavně o beznaději. A když si ji přečtu znova tak na konci tu naději cítím. Zkrátka, mam ráda básně takové ty nejasné, vnímat je můžeš podle svého rozpoložení.
02.08.2012 21:14
tak tato je opravdu taková zmatená....ale zajímavá...myslím , že i když jí moc nerozumím, líbí se mi .
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.