...myslím, že je nezbytné

prázdné makovice/ nebudou víc duté/ až se neobuté/ vydaj do mozku/ přes hory a doly/ kde to bolí/ bosky na lásce// vysypaně/ schul své dlaně/ sem/ k těm mým// vysvlékaně tvárná/ marnomarná/ až prázdní se vylžou// přijď mi blíž///

Tento můj starší výtvor je z dob kdy to u mě nebylo zrovna Růžový:) Ale Jako Automotivační Příběh posloužil tak jak měl..

Vše podstatné je v básni samé, takže další slova jsou zbytečná...

Včerejší nespavost a stesk po přátelích (půl roku již bydlim v jiném městě kvůli práci odloučena ode všech :-/ ) ..přirovnání k lidem, bolesti, hrozbě ublížení...možná v tom lze najít ještě víc ;)

Nevěřila bych, jak to může být těžké.

Zase asi trochu netypická...

...

..generace po generaci již nedědí moudrost, vzpomínky,rady..dědí geny, které jsou mnohdy špinavé jako boty od ho..a! Lidé nemyslí na to,že dítě je odraz jejich života a heslo -jsem mladý / mladá tak proč si neužit je dnes v kurzu... Takto vznikají ony osudy..dětství,které nepozoruje z okna svět, ale hledá prachy, drogy a zábavu...

Zjistila jsem, co se stalo..