Další z těch starších, špatně nahraných. Lépe to vážně nešlo. A prosím o kritiku. Nestyďte se, jen do mě! klidně na mailbox :)

Vždycky bylo mým snem složit písničku v elfštině. Tak tu je. Elfologové se zdrží svých komentářů, vím že to není gramaticky správně. Používala jsem prostý slovník Quenijštiny stažený z internetu. A omlouvám se za jeden ten zkažený tón.

Zkusila jsem vybrnkávání, jak jste chtěli. Asi na stočtyřicettisícdvěstěčtyřicátýdruhý pokus se to jakž takž povedlo. Je to spíš taková miniaturka, než cokoli jiného.

Je to už asi trochu mimo, ale taky jsem chtě nechtě přemýšlel nad koncem světa - a nakonec jsem si o tom napsal písničku. Sice mi z toho nakonec vylezl Nohavica, ale je mi to líto jen tak zahodit. Kvalita mizerná, nahrál jsem to u sebe ve třídě s obyčejným klopovým mikrofonem namotaným na klavír :-) - jo - a ten klavír berte fakt jenom hodně s rezervou, něco jsem tam jako narychlo zamlžil, ale spíš jen tak, aby tam něco bylo :-)

Omlouvám se za stále stejný doprovod.

Tak jsem si zase jednou vymýšlela.. a vzniklo z toho tohle... rozervěte mě! :) je to asi čtvrtý pokus s nejméně slyšitelnými chybami :D

...připojuju mp3 ...tak esli je chuť si poslechnout :c)

Nelekněte se, takhle je divná. (Za názory budu vděčná, klidně pište na mailbox, přijímám kritiku jakýchkoliv rozměrů.) Složena pro jednu z blízkých přítelkyň k narozeninám. V reálu zní líp. No fakt.

Neumím zpívat, neumím hrát, kytaru jsem vzal po půl roce do ruky. Nahráno na první pokus.

Jedna z mých prvních písniček... Za kritiku budu vděčná :) Věnováno rezavýmu vlčeti.

Omlouvám se za pár překlepů a přeřeků. Musel jsem si to nahrát. Jinak bych to byl schopnej zapomenout. Znám se.

úterní dávka patosu, nahraná volšovýma rukama a pochrchlávající zvukovkou.

Jednoduše jednoduchá

Můj volný překlad slavné písně Boba Dylana. Odkaz na verzi, podle které jsem to psal najdete v komentáři 1.2. 2013, čas 6.13. Pokud to chce někdo s hudbou.

Dlouho jsem tady nebyl. A nejspíš zas dlouho nebudu. Tak aspoň pár not v lehce kavárenským stylu...

hromada rýmů

Svědomí je tady momentálně docela aktuální téma, tak jsem vytáh jednu hodně starou věc, kterou jsem sem původně ani nechtěl dávat a trochu ji dopracoval.

no jo, no, vím, že je květen... Ještě jedna kavárenská :-)

Malý pokus splatit dluh, který máme vůči našim milým boubelkám, neboť jsou to právě ony a ne nějaké kostitřasky z Televizních show, které činí náš život milým a snesitelným. Pravá hodnota člověka spočívá v něčem jiném, než jen v jeho figuře! Zpívá se jako píseň: Kulatý, kulatý je ten náš svět!