Už nechci nikam spěchat, chci cítit, že žiji, všímat si drobností, které nemám čas vnímat, chci se zahledět do svého nitra...

Chce to prokousat se až dokonce ;-) je to i zhudebněný ;-)

Pro tebe, pro mě , pro všechny, co v máji své zrození slaví:-)

Malá úvaha: naše české pohádky jsou laskavé právě tím, že vždy dobře skončí.

asociace my, lidé moderní, stejně jako lidé z doby ledové - četla jsem se synem Lovce mamutů :) je to stejné, bylo, jest a bude.

...a proč ne?

..teprve až se smíříme se všemi variantami problému a připustíme si i nejhorší fáze, pak se stává, že něco zabrání zkáze..