žijeme opravdu, žijeme vůbec?

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

Vždy, když pociťuju mnoho štěstí, tak přijde něco, co mi "zchladí" hlavu asi je to tak správné.Pak bych si možná ani tu radost ze života neuvědomovala.

Báseň má tolik melodií, kolik má čtenářů.

... on už bude vědět.

tohle ze mě nějak nevědomky vypadlo :)

..Půlnoční verše :)

...

..Vždy se najde někdo, kdo nohy podrazí, vždy někdo, kdo rád ze země zvedne...ale ta doba mezitím je čas, kdy si hovime v davu spadenych a přemýšlíme, zapojuje se do písně smutku, jednoduchosti...je složité vstát, ale složité věci jsou důležité :)

Po dlouhé době, opět pokus o trochu poezie :)

Člověk se snaží a stejně zůstane sám...to musí napodobovat ostatní a přizpůsobovat se, aby měl "přátelé"? :/ opravdu to musí zajít tak daleko, abych něco sepsala....

pro pobavení a pro kmotrova, jen že jsme podobní bloudi...byla to moje téměř prvotina a vkládám ji bez jakýchkoli úprav