Dílo vzníklé z koprodukce Kaplan-Šatnářka. Název vypovýdá o obsahu.cca Březen 2008

11.11.

taková zvláštní, možná až divná....původně měla být středem dělší básničky, nakonec se mi začátek nějak nehodil....tak uvidíme, jak poradíte

to do lásky nepatří... zase jedna vzpomínková... :-)

Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…

báseň na aktuální téma

sama sebou? Jako dříve?

Nevím, kam nejlíp zařadit... je to básnička s vyznáním, zklamáním, ale i ze života... a možná by se dalo najít toho víc.. Je to totiž i blízko komunitě, která hazarduje s anorexií...

Už nechci nikam spěchat, chci cítit, že žiji, všímat si drobností, které nemám čas vnímat, chci se zahledět do svého nitra...

věci co se neříkaj .... se píšou

..teprve až se smíříme se všemi variantami problému a připustíme si i nejhorší fáze, pak se stává, že něco zabrání zkáze..

(odpověď pro Pimpa)

...a proč ne?

očistná moc bouřek má svůj smysl...