Ze sbírky: "Uvadlá květena"

...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)

Ze sbírky: "Andělské tváře" - tož tady už se najde i nějaká ta metafora, jedna z výjimek této sbírky.

z deky mi vylízal už jenom můj nos a oči, co připomínaly jarní přeháňky...další naděje spadla mi z nebe...a začalo jaro...

stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)

... a pořád mi to nějak nejde

Offline ve světě virtuálních sítí /když monitory svítí a život jde dál.../ Jedna starší...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

...

Už nestojím o hry s ukrytými esy v rukávu...už nestojím o promlčené lásky...chci jen opravdovost...jsem lehce paranoidní a duševně chorá...:-D tak promiňte...*

příliš hlučné ticho...pro jedno zklamaný srdce...

proč je to tak lehké, někomu ublížit....

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Hra s city

Mít a nemít... Ztrácet a přitom nikdy nezískat...

..v Tichém oceanu...

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

***

Snažím se odprostit od starých pocitů a uzavřít jednu kapitolu v mém životě...doufám, že se marně nesnažím naučit odpouštět toho, který mi sám hodně ublížil...