|
Co bylo, už není...
|
|
... fakt nejsem závistivej ...
|
|
Čeká mě báječný večer... už se těším. Tohle je důsledek večera včerejšího... pitvání v myšlenkách při pohledu nahoru...
|
|
... ti co mě znají, pochopí...
|
|
Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!
|
|
.::.
|
|
archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé!
pak se začal smát.
|
|
Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......
|
|
...za jednoho dlouhého večera, víle Amálce, která už v tu dobu spala ve voňavých peřinách...
|
|
... NC ...
|
|
noc je černobílá přikrývka iluzí...*
|
|
v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...
|
|
Pocitová báseň...ne, tohle nejde vynutit...;)
|
|
téměř každé ráno...
|
|
a tak, nemůže být pořád veselo..
|
|
Po každém dešti stoupá z lesů pára...
|
|
Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?
|
|
...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)
|
|
Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...
|