Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

... pri rozjímaní v kostole... PS: Ospravedlňujem sa Puerovi aj ostatným Psancom zato, že moja tvorba má čisto negatívny nádych, v poslednej dobe.

Věnováno krásným ženám arabským.

Když tak procházím sešity se svou ranou tvorbou, tak s nimi nacházím i některé vzpomínky. Třeba tuhle jsem napsal tenkrát, co mě pochválil Michal Horáček (řekl, že jsem šikovný). Za co že mne pochválil? Za to, že jsem jako pomocný stavební dělník bleskurychle přestříhal plot, který odděloval jeho pozemek od sousedního, jenž údajně značně předražený přikoupil. Podíval jsem se mu do tváře a viděl, že štěstí je krásná věc. I to co se dá za prachy koupit. Ale Bludný Holanďan s tím nemá nic společného, pouze to, že vznikl ve stejný čas, v roce 1991. Je to takový monolog životem znechuceného herce.

...na některé momenty zapomeneme, avšak díky těm, na které zapomenout nelze, jsou s námi stále... a to je fajn! :-)

čas na skutky vypršel, je jen „pár “ zažloutlejch vzpomínek

nemyslím že je nutná, dnes a teď. Ani příště i kdekoliv...

..generace po generaci již nedědí moudrost, vzpomínky,rady..dědí geny, které jsou mnohdy špinavé jako boty od ho..a! Lidé nemyslí na to,že dítě je odraz jejich života a heslo -jsem mladý / mladá tak proč si neužit je dnes v kurzu... Takto vznikají ony osudy..dětství,které nepozoruje z okna svět, ale hledá prachy, drogy a zábavu...

dojmy z dnešního gogola v aréně

(inspirováno Smíchovským nádražím...)

Pro moji sestru. Milovanou a dokonalou bytost.

ornitologická "navěky"

Ptám se proč :)