Přála jsem si nahlédnout do Tvých imaginárních světů
A tys říkal, že není o co stát. /Pak jsem zjistila, že mi je prostě nechceš ukázat.
Všichni pegasové a jednorožci už vymřeli, lásko, tak nech Ty představy odejít. /Ustříhni jim palce
A pojď slavit výročí za nový den a předejít včerejškům.
Motýli na přechodu nečekají, ale pochop, kdo by miloval pomíjivé?
/A KŘIČÍM ŽE JÁ!
A natahuji cigaretu
A chutná po cukroví
Asi mi někde zůstala špetka Tebe.
A tys říkal, že není o co stát. /Pak jsem zjistila, že mi je prostě nechceš ukázat.
Všichni pegasové a jednorožci už vymřeli, lásko, tak nech Ty představy odejít. /Ustříhni jim palce
A pojď slavit výročí za nový den a předejít včerejškům.
Motýli na přechodu nečekají, ale pochop, kdo by miloval pomíjivé?
/A KŘIČÍM ŽE JÁ!
A natahuji cigaretu
A chutná po cukroví
Asi mi někde zůstala špetka Tebe.
17.05.2014 07:44
Připadne mi to trochu zvláštní. Lidé, kteří mají imaginární světy, je většinou spíš chtějí někomu ukázat, protože sdílet myšlenky s někým je příjemné. (Nebo by alespoň mělo být.) To s motýly a láskou nechápu.
24.08.2011 17:48
Andy Stoned
Hodně dobrý.
23.08.2011 22:03
Viviana Mori
to je hezké a ten konec je milý. Oceňuji i formu, někdo by to se vší silou cpal do těch poetickejch úseků, ale takhle to sedí lépe a tvoří to pocit, že si dílko na nic nehraje
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.