|
pro Dívku v modrém...
|
|
odvážím se přidat zase jedno starší dílko
|
|
Beze slov/ milovanému - není co dodat
|
|
Vyznání!Obrácený!Kéž bych ho opravdu odehnala a on by opravdu plakal...Přeskakuju,je to divný...třeba pochopíte :-)
|
|
Chtěli byste se dotknout prsty nahého těla svých snů. A je dobře, že to chcete.
|
|
ale není... a za to dík... netvrdím, že je to zlatý hřeb večera... :)... ale je věnovaná...
|
|
a tak se holka zakoukala do budoucnosti a viděla jenom bílá místa, která musí někým zaplnit...
|
|
Pro tebe, ty milovaný zrádče..:)
|
|
Kde je tady nějaký průnik mezi kategoriemi "vyznání" a "zklamání"?
|
|
Nevzdám se tě.. nevzdám dokud tě budu potkávat
|
|
možná trochu delěí..proud myšlenek, vyčištění hlavy...je to pro mě jak holotropní dejchání...
|
|
Tahle báseň vznikla asi před půldruhým rokem jako komentář k dílku, kterým se mi jistá i zdejší autorka pochlubila ještě před publikací. Vytvořit k ní mužskou verzi bylo dílem okamžiku. To už tak někdy bývá, když múzám se nechce spát...
|
|
po západu slunce jenom ležet v trávě a pozorovat měsíc...
|
|
věnována. /našemu krásnýmu vztahu/
tak šťastná, až nešťastná:) /zamilovaná/
/photo by T. model me/
|
|
prostě pocity no...
|