když se jí díváš (v představách) do očí..

Zajtrajšok rozhodne...

Jak je možný, že zadávám téměř pokaždý kategorii láska - zklamání? Asi prostě umim psát jen sentimentálně-zoufalo-marně...

tak si říkám, jak těžké je někomu říct ne, někoho odmítat a jak nenávidím lidi, co dávají naději, která tam není. Proč to ale dělám i já?

hmm... nwm co mi je asi jsem nastyd a pak píšu romanťárny...

stará věc, nové rány, tzv. REALITY STING ! no radši bych se zeptala, CO jsem vlastně čekala? (výkřik, chci křičet...na něho!)

včera/dneska rozjezdem domů, po dloooouhém holčičím popovídání s vínem a několika drobnými momenty, kdy se mi pozastavilo srdce

... THE END... ... LA FIN... ... KONIEC... http://www.youtube.com/watch?v=Ng-mPZa77oE

po dlouhé době mě navštívila můza... bohužel opět byla smutná...

měla jsem problém... Pozn.: Problém vyřešen ;)

první básnička vůbec......po pár povídkách, pohádkách a jednom předělaným scénáři na dovadelní představení do školy(Mrazík v soušasnosti)..snad se bude aspoň trochu líbit...