psané těsně po koncertě, v kavárně, chomutovského orchestru ZUŠ, který společně vystupoval s taneční skupinou Dunderdance, v Rytířském sále na zámku Červený Hrádek

O přetvářce a ztracených snech. Růžový kvítek plující v oceánu by měl symbolizovat slzy a smutek, co nikoho nezajímají, ale jsou tu s námi pořád. Prosím o názory

Myslím, že jsme udělali chybu, Náměstku. Mnoho chyb.

jak jinak proti osudu?

Po delší odmlce jedna ze začátku semestru...

Někdy je lepší snít, než bdít...

...

Po dlouhé době... nekřičím, nebrečím. Žiju a šeptám...

Vnitřní nejistota.. to je můj aktuální problém.. Už to neni jako dříve. Tenkrát jsem byla mnoho méně sebevědomější, ale jsem teď už mimo? Nepůsobí na lidi stále jako ledová královna?