Inspirováno jedním příběhem, který kolem mě proplul...

jak jsem slíbil, tak činím. mé týrání zdejších čtenářů pokračuje i o víkendu!

Je těžké najít někoho, s kterým souzníte. S kterým i když je ticho, slyšíte(slabounce), jak vaše srdce rytmicky vyťukávají melodii. Každý má svou, každý má jinou, ale když se spojí, tvoří harmonii... A až ho najdete, už nikdy nezavírejte víko od klavíru...

Někteří starouškové to dobře znají.

Každý děláme chyby .. tahle byla společná.

vlastně to není ani smutná báseň, ale nevěděl jsem kam s ní: ) o smutku, na kterém přese všechno shledávám něco krásného

někdy se tak opravdu citím...