Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

Peklo se zdálo snesitelnější. A mrdání bylo o citu.

Napsáno pro Fuck cancer. Osobní příběh. Velmi osobní.

Nehledejte mě v tom. Stejně bych řekla, že jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a jedná se jen o výplod vaší fantazie. Ale přeci jen... Možná malé rozloučení, možná vysvětlení... Kdo ví.

„A máš zájem je ještě někdy vidět?“. „Ale jo, ta 19 dorazí zítra. Chce mi ho přeblafnout. Sice to není ono, znáš to, mladý dříví.....

Krátká povídka z víkendového workshopu tvůrčího psaní. Základ je pravdivý, ale na začátku byla jenom náhodně vyposlechnutá konverzace.

Už mě přestalo bavit zvát slečny na večere a jim podobné akce s nejistím koncem, kde jsem se jen koukal, jak si plní svoje bachory za moje prachy

příběh ze života osamocené ženy

nehledejte v tom zápletky... z dneška...

Když se chcete v klidu něco naučit - nechoďte na kolejích do kuchyňky.

No nečekal jsem, že tolik vydržíš, čtyři a půl hodiny v kuse, máš u mě obdiv, z moji strany za to může tříletá abstinence této činnosti a flaška rumu, nic vyjímečného.

všechno začlo nákupen auta za pár šupů.....

Dočasná pracovní neschopnost a trocha masochismu.

o tom čeho se bojí a kdo nás před tím ochrání

o sexu bez lásky .......zkuste to...... možná budete překvapeni. (Psal Immotyob, dílko pouze na přání vkládám) :) komentářů se nezdržujte...