.....jak jsem našla SKÁLU
přidáno 02.12.2007
hodnoceno 10
čteno 891(32)
posláno 0
Přišla jsem zrovna k našim pro svého hyperaktivního synka, když jsem si všimla na stole dopis v krásné obálce.
Ty , jo?
Dneska se ještě posílají dopisy? A píšou? A zrovna mým letitým rodičům?
„Od koho to máte „..ptám se trošku zvědavě své máti?
„To se budeš divit…. od Michala“!!!, řekla máti trochu opovržlivě a dodala,
„odpovídat mu ale nebudeme, Tvá sestra se toho ujala sama, nechal tam totiž adresu.
„Aha“……No, to jsem byla zvědavá, proč můj bratránek píše mým rodičům. To musí být chlapec už úplně na dně!!
Ano věděla jsem, že je na dlouho ve vězení a za co. A tak mě teda dost zajímalo, co píše?Naši ale dopis omylem vyhodili. Prý tam nic zajímavého nebylo. Popsali mi slovně, že je spíš jen pozdravoval. Ale zanechal adresu zpět. Což znamená, že by rád komunikoval.
No já měla plnou hlavu jiných činností takže na dopis jsem brzy zapomněla.
Shodou okolností jsem se toho léta jela léčit z prvních a doufám, že i posledních INTRIK na mou osobu, můj život, a mé srdce. V zkratce neprohlédla jsem dostatečně brzy „habadůru“, co na mě ušila jedna neštˇastná, nemocná a dost závislá na alkoholu žena, rádoby má kamarádka.
Došlo to až tak daleko, že jsem si musela vzpomenout i na svého bratránka ve vězení, a to proto, že mně ona „kamarádka“ vyhrožovala násilným aktem.
Takže rychle opustit město. I s dětma jsem odjela na pár dnů na tolik let odkládanou návštěvu své sestry.Je jogínka.
Ano, přiznávám tolikrát jsem s úšklebky poslouchala její přednášky ohledně duševna, a teď ?!
Za zvuku mantry jsem ulehala každý den ve vonnými tyčinkami provoněné ložnici.
Pozorovala jsem její modlitby před jídlem a ráda jsem pomáhala s vařením vegetariánské stravy.
Mé masožravé děti protestovaly, tak jsem jim chtěla dopřát kuřecích řízečků. Už jsem měla maso v ruce a chtěla ho dávat do vozíku ,když se na mě sestra mrazivě podívala,pravíc:“tak já to teda přežiju, že mě mou ledničku „znesvětíš“ mrtvolkami“.No, věděla jak na mě? To jí přece neudělám, neměla tam 10 let maso, a já jí to mám zneuctít?
Takovou oběť jsem nemohla přenést přes srdce ani kvůli dětem.
Hlady nezhynou. Karbenátky z tofu a pohankový prejt mnam, mnam…
Sestra byla zvědavá co se mi vlastně přihodilo.Po vylíčení celé podivné 3-měsíční události,ukončila můj proslov slovy: „s kým Ty se teda stýkáš, já žasnu.“
Považte, zrovna ONA, která si píše s vrahem.
To víte, že jsem se nedala. Začala jsem se ptát já, oč je Michal jiný než má „bývalá-za to ručím kamarádka“?
Jejda to byl vodopád slov a vysvětlivek k činům ,které vedly bratránka až tam kde je teď.Pojala jsem pocit, že je NEVINNÝ. Být má sestra obhájce, dostal by o 5 let méně.
Nicméně. Měla jsem v horách dostatek času. Ta příroda, čistota, ovce a smysluplná práce,kterou jsem pozorovala na farmě, kam sestra chodila pro kozí mléko a vynikající sýry mě zklidnila natolik, že jsem tam nejen vypustila mého posledního „bubáka“, ale pojala jsem nezkonalou touhu přečíst si řádky mého bratránka mojí sestře.
Teda byl to zvláštní pocit. Všechny slova byly jasné, jednoduché a hodně rozumné.Krom obavy z propuštění, netrpěl Michal vůbec žádnými běsy. Byl to krásný dopis. Připadal mi jako od srovnaného člověka s ujasněným žebříčkem hodnot a přijatými chyby,které už do smrti neurovná.Ví to.
„Ten člověk,je vyrovnanější než já SAMA.Přijal se.“ .. problesklo mi hlavou.
Musím se dozvědět víc, s každým slovem , které jsem četla, se mi v mozku tvořily otázky.
Papír, pero.Píšu.
Jaký máte režim dne?
Chodíš tam do práce?
V kolik ráno vstáváš?
Co máte k jídlu?
Máte tam posilovnu? (otázka vyvolaná sledováním amerických filmů..)
Cvičíš?
Co děláš ve volném čase?
Máš tam přátele?
O čem si povídáte?
Jak vypadá cela?
Co musíte nosit na sobě?
Na co myslíš?
O čem sníš?
Co čteš?
Díváte se na TV?
Chodíš ven?
Kolik je vás na cele?
…………..
No, co?! Psal sestře…“ptej se na cokoliv“ .Já HO teda šetřit nehodlám.Já ne.
Nemyslete si, dopis ode měl všechny prvky mě. Takže byl i veselý, starostlivý, i výchovný…s prvky mých vlastních autentických a současných prožitků,přesně jak mi v té chvíli bylo.A bylo mi dobře.
Vedle mě seděla dcera, náctiletá.Culící se na dealera, který přivezl zboží do firmy mé sestry.Tak takový úsměv jsem na její tváři snad nikdy neviděla. Synek mi tam cepoval sestřiny chudáky psi. Rozradostněn , že aspoň nad někým má „moc“.
Takové jsou mé dopisy…od všeho trochu.
Na závěr jsem připsala svou adresu.



Píšeme si už asi půl roku.
Posílá mi balíky plné sladkostí .
Plete pro mě i mé děti. Čepku s šálem od něj sundám až na jaře.
Michalovy dopisy jsou plné SÍLY,VÍRY V SEBE A CHUTI ŽÍT SPRÁVNĚ.
Můžu se svěřit s čímkoliv a dotázat na cokoliv .Odpovídá upřímně a pokud nezná odpověď přemýšlí o tom.
Ví o mě opravdu hodně. Kolikrát se „vybliju“ na papír. Pozná ,kdy mě má cepovat a kdy jen naslouchat.Cepujeme mě fest. Takové dopisy čtu 5x dokola.
Nevím jak to dělá ale dodává i mně ODVAHU, kterou sama občas ztrácím.
Já vlastně celý život hledám SKÁLU o kterou se můžu opřít..(někdy si takto v duchu postesknu ) a pak mi přijde dopis a já čtu:“ JSEM ŽULA, jestli o sobě někdy zapochybuji, TOTO VÍM URČITĚ….já se ho neptala? Chápete?
Ani ve snu by mě nenapadlo, že mě bude vězeň držet NAD VODOU.
To jsem si říkala, jaká jsem SILNÁ ŽENA, jak jedu do vězení s největší ostrahou, jak ho podporuju. Jak mu píšu duchaplné dopisy. Posílám své filozofické a jiné knížky. Co mají chudákovi zbloudilci ukázat SPRÁVNOU CESTU..!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A ON je vůbec nepotřebuje, ON TAK ŽIJE (už 10 let).Ikdyž jen SÁM V SOBĚ. Možná díky tomu POUSTEVNIČENÍ, to tam dokáže přežít SE CTÍ!
VÁŽÍM SI HO.


O přátelství kolikrát jen čteme, ALE VÍME SKUTEČNĚ CO TO VLASTNĚ ZNAMENÁ? Dokážeme OPRAVDU UDĚLAT PRO NĚKOHO NĚCO VELKÉHO? A nejsou ty VELKÉ věci vlastně jen malé krůčky, třeba malé ale PEVNÉ? UPŘÍMNÉ? Nemám teď na mysli krásné slova, skoro opačně.Přestala jsem se bát KRITIKY a obnažení.Přestala jsem zavírat oči.Můžu vám říct, ŽE TO MOCKRÁT BOLÍ.BOLÍ.Pokud jste zvyklí odjakživa zametat věci pod koberec, NESLYŠET A NEVIDĚT.TAK TO BOLÍ.Ale přebolí. A PAK?????????????????????????????????????????????????????????????
???
Je to na VÁS.
MILUJU PŘÁTELSTVÍ.

přidáno 24.08.2012 - 08:39
tak znovu čteno a znovu chuť pochválit autora....a koukám, já se tady již vyslovil.... a můj koment - další překvapení.... kde já to sebral..(asi byly volby, normálně se stydím)
přidáno 24.05.2008 - 15:42
Moc mi to něco připomíná...
Jinak hezky sepsané neobvyklé téma
přidáno 24.05.2008 - 14:47
ano jsme zvláštní druh.. mám o deset let mladšího bratra a stejně starého kamaráda - duševní dvojče... s bratrem jsem se viděl včera, po roce... ?
..je to nějak divné a zamotané...
Jsi upřímná, to je cenné...
přidáno 13.01.2008 - 23:57
já snad ani nemám co říct, jen ...to je život
přidáno 11.01.2008 - 10:26
no, cizí komentáře až později. jsem to přečetl celé, jen to potvrzuje, co jsem zjistil také.
oni ti "řachlí lidé" jsou řachlí jen do doby než je potřebujeme. Děkujme bohu, za jejich sílu být "svoji", alespoň je kde si uvědomit sebe.
Jinak další z postřehů, u zajímavého čtení délka nevadí.
přidáno 09.12.2007 - 23:07
Krásný příběh! Ono se často až v těžké životní situaci ukáže, jaký člověk opravdu je a bývá to impulsem k velké změně!
přidáno 04.12.2007 - 19:55
Dík za upozornění na chybu...(to slovo, mi totiž nebylo nikdy příjemné..ale čím jsem starší...tím....:-))) proto ho furt a stále píšu špatně...HOLA musím se zlepšít...OPRAVENO....za TVÁ PĚKNÁ SLOVA DÍKY...POTĚŠILY..:-))
přidáno 03.12.2007 - 19:13
nemyslím, že je to dokonalé (třeba máš chybu ve slově modlitby)... ale i přesto je to krásné a nabité myšlenkou...
přidáno 03.12.2007 - 15:01
Už jsem dlouho nečetl nic tak dokonalého, to myslím vážně, je to zvláštní, myšlenky člověka ve vězení si jen těžko kdo dokáže představit, ale vlastně proč ne, někomu skutečně pomůže najít sám sebe i to. Ono najít sám sebe je to nejdůležitější... být žula, proč se mi to nedaří...achjo:-)
přidáno 02.12.2007 - 22:40
a já mám ráda jednu sobeckou mrchu... heč :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vězeň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Konec dobrý, všechno dobré
Předchozí dílo autora : Kamarádka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku