|
Současné duševní rozpoložení...snad nebude trvat moc dlouho:-)
|
Poznám tě spíš po hlase, 
den za dnem se tiše vleče
a stereotyp pohlcuje víc a víc.
Možná se tě někdy dočkám.
Najednou se objevíš
a touha pohltí mě...zase.
Tak mě nenech čekat moc dlouho!

den za dnem se tiše vleče
a stereotyp pohlcuje víc a víc.
Možná se tě někdy dočkám.
Najednou se objevíš
a touha pohltí mě...zase.
Tak mě nenech čekat moc dlouho!
Takový spíš výkřik, navnadil mě první řádek, ale pak je to takové bezfantazijní, bez zajímavých obratů. A ten konec tou kurzívou tomu dává černou tečku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když se mi stýská
Předchozí dílo autora : Klubíčko
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lipš [18], yayadreamer [13], Hass [13], Vejunka [12], Král Slova Kuba [12], Tyna Mayerová [12], Užmoc [10], Flammarino [6], Emilius [5]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P

