|
Současné duševní rozpoložení...snad nebude trvat moc dlouho:-)
|
Poznám tě spíš po hlase, 
den za dnem se tiše vleče
a stereotyp pohlcuje víc a víc.
Možná se tě někdy dočkám.
Najednou se objevíš
a touha pohltí mě...zase.
Tak mě nenech čekat moc dlouho!

den za dnem se tiše vleče
a stereotyp pohlcuje víc a víc.
Možná se tě někdy dočkám.
Najednou se objevíš
a touha pohltí mě...zase.
Tak mě nenech čekat moc dlouho!
Takový spíš výkřik, navnadil mě první řádek, ale pak je to takové bezfantazijní, bez zajímavých obratů. A ten konec tou kurzívou tomu dává černou tečku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když se mi stýská
Předchozí dílo autora : Klubíčko
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
AňA [18], Yarrod [18], FR. [13], ogli [12], Tandemáš Špicr [11], holka.přes.ulici [10], Lajtwing [8], LuK [2]» řekli o sobě
Liss Durman řekla o veronika :Veruuu.. To je opravdu hodně těžký se vyjádřit, ale pokusim se. Píšeš skvělý dílka, líbí se mi jejich nezapomenutelná atmosféra, která mi zůstává v hlavě ještě dlouho potom. Na nic si nehraješ, všechno ti jde od srdce a nejspíš proto tě mám tak ráda.

