|
....jaká je naše cesta?
|
Je to cesta člověka řadou modrých růží s trny. Balancování na rozhraní drobných úspěchů a velké prohry. Je to sluneční světlo – nádherná skladba barevných tónů a chutí života, která se v konečném celku spojuje v jedno. Rovnováha pouti a klidu.
Nebo se životem pachtíme k jedinému bodu, abychom se pak nakonec ztratili ve spleti vlastních myšlenek?
Myšlenky jsou spirálová cesta. Vedou všelijakými zákruty k poznání, pochopení podstaty, nutí nás polemizovat o pravdě a dívat se na ni z různých perspektiv.
Každý krok stranou, dopředu i dozadu na té cestě zanechá otisk a vzniká paralelní svět – co kdyby...?
Nevěřím na osud – cestu si volíme sami. Tím, jak myslíme, jak se chováme, jak se rozhodujeme, co říkáme.
Cesta člověka by měla vést k jeho duši. K vrcholu vědomí nebo k něčemu jako absolutní nirvana.
Bledé stěny poznaného a toho, co ještě máme šanci poznat, se vždy dají přelézt, obejít nebo probourat, ale řešením není násilí. Měli bychom ty cesty prostě projít a hledat tu svou vlastní.
Naše myšlenky jsou jen tenkou membránou mezi relativními vnějšky a vnitřky universa.
Nebo se životem pachtíme k jedinému bodu, abychom se pak nakonec ztratili ve spleti vlastních myšlenek?
Myšlenky jsou spirálová cesta. Vedou všelijakými zákruty k poznání, pochopení podstaty, nutí nás polemizovat o pravdě a dívat se na ni z různých perspektiv.
Každý krok stranou, dopředu i dozadu na té cestě zanechá otisk a vzniká paralelní svět – co kdyby...?
Nevěřím na osud – cestu si volíme sami. Tím, jak myslíme, jak se chováme, jak se rozhodujeme, co říkáme.
Cesta člověka by měla vést k jeho duši. K vrcholu vědomí nebo k něčemu jako absolutní nirvana.
Bledé stěny poznaného a toho, co ještě máme šanci poznat, se vždy dají přelézt, obejít nebo probourat, ale řešením není násilí. Měli bychom ty cesty prostě projít a hledat tu svou vlastní.
Naše myšlenky jsou jen tenkou membránou mezi relativními vnějšky a vnitřky universa.

s čím se třeba neztotožňuješ? víš co, občas mě tak přepadají myšlenky okolo toho, co je a co není, jsme takhle maličcí lidé, nebo velikáni? zajímají mě myšlenky ostatních lidí, názory a tak... jestli je něco na posmrtném životě nebo jsme jen pomíjivou schránkou čehosi..
Hoodně úvahové.:) Obrázek krásný, s některými tvými myšlenkami se úplně neztotožňuju, ale napsala jsi to moc pěkně.:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
AňA [18], Yarrod [18], FR. [13], ogli [12], Tandemáš Špicr [11], holka.přes.ulici [10], Lajtwing [8], LuK [2]» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)

