Dekadentní čtyřverší
![]() ![]() ![]() ![]() |
Schovaní za normou,
v plesnivé krabici,
tulí se ohryzky,
k stoleté jepici
v plesnivé krabici,
tulí se ohryzky,
k stoleté jepici


Cvokhauz
Teď jsem s to přečetla a najednou blik, cvak, "to znám!" (četla jsem to, když jsem před dvěma roky poprvé namátkou zavtala na psance)

sokolicka mi nekdy prinde uzkoprsa.. mam rad dlouhe nazvy :) a celkove jako vzdy :)

Stoletá jepice..parádní oxymoron. za jakou normou? obchoďákem? či za společenskou normou? jaké ohryzky? lidské? či jde snad o zbytky jablek? atd

Je aspoň vidět jaký máš vztah k luštěninám.
Čím vícekrát to čtu, tím mi vyvstává více významů, vzhledem k tomu názvu.
Je to velmi povedená báseň. Díky.
Čím vícekrát to čtu, tím mi vyvstává více významů, vzhledem k tomu názvu.
Je to velmi povedená báseň. Díky.

Nehodnotím, hodnocení by bylo nízké. Proč sem vkládáš tohle "nic"? Vždyť to postrádá jakýkoli hlubší smysl... Někdy to nevadí, ale mně v tomto případě ano. (Plus nechápu zařazení do balad a romancí.)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Fazolky orestované na hrášku nadívané čočkovým pyré : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : MHD, nákup a orgasmus
Předchozí dílo autora : Včera jsem se bavil se slepým básníkem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mark von Wick [18], Kity Cross [18], Acheiron [15], ahův [15], Adél Víchová [14], Destiny [12], petrklíč [5], eijkman [1], toru [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)