toho jediného co máme společné
![]() ![]() ![]() ![]() |
obraz první, začátek
Mladý sem byl když dostal sem své první šle
Jak osudné budou mi, nikdo tenkrát neřekl
Teď s křivicí zad, ochrnutím svalů a myšlenek
Jsem vázán k zemi, pevně ukotven
Tam kde krejčímu poručili, abych byl
Nemůžu vzlétnout, drží mě pevně
Nemůžu odejít
Můžu jen stát na místě a čekat až mě přemístí
Mé básně jsou mé sny
Co dovolují mi aspoň na chvíli
Odpoutat se z místa a trochu si poposkočit
Když už nemůžu létat
obraz druhý, průběh
Balená cigareta z drahého tabáku
Snad toho nejvzácnějšího vůbec
Držená v drátku
Prevence smradu ruky
A drátek v kleštích
Docílení bezkontaktnosti
Kleštích, co svírá v rukou kovářka
Dost stará na to, aby znala sebe
Dost mladá na to, aby se mi o ni zdálo
Ví, že nechce spálit něco tak vzácného
Tak neobvyklého
Tak normálně masového
Jako to, co svírají její kleště
Ty hlavně na spánku jsou však argument
Co se nedá vyvrátit
Jak pomalu nahřívá se drátek
Co svírá základ cigarety
Tak stoupá pach páleného plastu
Z filtru
A prosycuje tabák
Ten holandský.
Kovářka marně vzepřít se snaží
Po její tváře kane pot
Je ale v moci spárů těch můžu
Co šílený je jejich smích
Z radosti že další přetvarovaný filtr s smrdutým tabákem
Může přijít do krabičky k miliardám dalších
obraz třetí, smrt
Další z úrody podzimních jablek
Leží na hromadě s ostatními
Hniloba prostupuje jedním
Druhým
Pátým, každým....
Mladý sem byl když dostal sem své první šle
Jak osudné budou mi, nikdo tenkrát neřekl
Teď s křivicí zad, ochrnutím svalů a myšlenek
Jsem vázán k zemi, pevně ukotven
Tam kde krejčímu poručili, abych byl
Nemůžu vzlétnout, drží mě pevně
Nemůžu odejít
Můžu jen stát na místě a čekat až mě přemístí
Mé básně jsou mé sny
Co dovolují mi aspoň na chvíli
Odpoutat se z místa a trochu si poposkočit
Když už nemůžu létat
obraz druhý, průběh
Balená cigareta z drahého tabáku
Snad toho nejvzácnějšího vůbec
Držená v drátku
Prevence smradu ruky
A drátek v kleštích
Docílení bezkontaktnosti
Kleštích, co svírá v rukou kovářka
Dost stará na to, aby znala sebe
Dost mladá na to, aby se mi o ni zdálo
Ví, že nechce spálit něco tak vzácného
Tak neobvyklého
Tak normálně masového
Jako to, co svírají její kleště
Ty hlavně na spánku jsou však argument
Co se nedá vyvrátit
Jak pomalu nahřívá se drátek
Co svírá základ cigarety
Tak stoupá pach páleného plastu
Z filtru
A prosycuje tabák
Ten holandský.
Kovářka marně vzepřít se snaží
Po její tváře kane pot
Je ale v moci spárů těch můžu
Co šílený je jejich smích
Z radosti že další přetvarovaný filtr s smrdutým tabákem
Může přijít do krabičky k miliardám dalších
obraz třetí, smrt
Další z úrody podzimních jablek
Leží na hromadě s ostatními
Hniloba prostupuje jedním
Druhým
Pátým, každým....
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
podobenství o omezování : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : pocta panu Básníkovi A.G.
Předchozí dílo autora : Karel, Kryl Karel
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
andrew_maxwell» narozeniny
Joanne17 [14], wp-hasan [15], Weichtier [14], Deviant [13], Elivei [11], Mamka [10], Klaron [10], shizuko [7], Ann(ah) [7], človiček [5], Antek [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.