Jak bezmezně si připadáš,
když na kámen se podíváš,
myšlenky Ti všude plavou,
začínal jsi vždycky hlavou.
Dals mi oči-do tmy koukám,
skrze rty neslyšně broukám,
na svých nohách z kamene,
cítím tíhu břemene.
Nevím,co je slovo duše,
dívám se slepě,slyším hluše,
nevím,co žít znamená,
vždyť jsem jen socha kamenná.
když na kámen se podíváš,
myšlenky Ti všude plavou,
začínal jsi vždycky hlavou.
Dals mi oči-do tmy koukám,
skrze rty neslyšně broukám,
na svých nohách z kamene,
cítím tíhu břemene.
Nevím,co je slovo duše,
dívám se slepě,slyším hluše,
nevím,co žít znamená,
vždyť jsem jen socha kamenná.
19.09.2009 22:03
nechápu to emo na konci...jinak já nevím, ale chybí mi v tom větší poetika, to co dělá poezii poezií...prožitek...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.