přidáno 19.09.2009
hodnoceno 1
čteno 876(10)
posláno 0
Jak bezmezně si připadáš,
když na kámen se podíváš,
myšlenky Ti všude plavou,
začínal jsi vždycky hlavou.
Dals mi oči-do tmy koukám,
skrze rty neslyšně broukám,
na svých nohách z kamene,
cítím tíhu břemene.
Nevím,co je slovo duše,
dívám se slepě,slyším hluše,
nevím,co žít znamená,
vždyť jsem jen socha kamenná.

přidáno 19.09.2009 - 22:03
nechápu to emo na konci...jinak já nevím, ale chybí mi v tom větší poetika, to co dělá poezii poezií...prožitek...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Socha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Andělský soud
Předchozí dílo autora : Proč

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku