přidáno 19.09.2009
hodnoceno 1
čteno 1277(10)
posláno 0
Jak bezmezně si připadáš,
když na kámen se podíváš,
myšlenky Ti všude plavou,
začínal jsi vždycky hlavou.
Dals mi oči-do tmy koukám,
skrze rty neslyšně broukám,
na svých nohách z kamene,
cítím tíhu břemene.
Nevím,co je slovo duše,
dívám se slepě,slyším hluše,
nevím,co žít znamená,
vždyť jsem jen socha kamenná.
přidáno 19.09.2009 - 22:03
nechápu to emo na konci...jinak já nevím, ale chybí mi v tom větší poetika, to co dělá poezii poezií...prožitek...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Socha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Andělský soud
Předchozí dílo autora : Proč

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku