|
moje 1.básnička
|
Probouzí tě ze sna rána
V mžiku si zas na nohou
I takový však bývaj rána
Že ti k smrti pomohou
Pod polštářem ruka šmátrá
Ucítíš chlad oceli
Po tvé duši někdo pátrá
Nemáš chuť být veselý
Ruka co třese se
Vyndává kvér
Když umřít nechce se
Život je zlej
Smrt přichází bez klepání
Neptá se zda může dál
,,jaký pak to vyptávaní
Vžďit si za to můžeš sám”
V mžiku si zas na nohou
I takový však bývaj rána
Že ti k smrti pomohou
Pod polštářem ruka šmátrá
Ucítíš chlad oceli
Po tvé duši někdo pátrá
Nemáš chuť být veselý
Ruka co třese se
Vyndává kvér
Když umřít nechce se
Život je zlej
Smrt přichází bez klepání
Neptá se zda může dál
,,jaký pak to vyptávaní
Vžďit si za to můžeš sám”
06.07.2012 19:21
Když už tedy tady máš to "je mi to jedno".. tak musím říct, že moje první básnička byla možná horší, ale tohle o moc lepší není... možná to dělaj ty rýmy pospojované k sobě těmi všedními nudnými slovy.... a možná to taky dělá to otřepaný téma... ale věřím, že Tě to možná baví, nebo možná ne... a možná taky.. se zlepšíš. :-)
22.09.2009 14:15
mně tam moc nesedí ta třetí sloka, třese se - nechce se, a v poslední sloce "Vžďit", jinak hezký
15.09.2009 13:31
je to dobrý, zajímavý, ale ten rým rána-rána se mi moc nezdá, ale jinak je to dost povedený
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.