|
schíza
 23.08.2009 3 1297(21) 0 |
Nedokážu to ze sebe dostat.
Nejde to,vždycky někde vykoukne,
vždycky se drží zuby nehty, prosí, křičí, prosí, křičí,
prosí, prosí ...polknu ho, vyjde mi z podpaží,
rozkoušu ho, stojí přede mnou a směje se tomu,
podupu ho svýma popraskanýma patama, vyleze
páteří a cítí se uražen!
Škrtím ho rukama, piští, musím ho pustit, přicházím
o sluch. Bodám ho pohledem, utíká mu.
Ukazuje si na mne prstem a naklání hlavu do strany, jakoby se divil.
Diví se tomu, v kom dokáže žít.
Vidím ho ve dlaních, tleskám, snažím se ho dostat,
líbí se mu to, uklání se a děkuje mi. Pěkné to představení.
Aplaus.
Snažím se ho uchlastat, nedá se. Tu vodku, kdybych zapálila,
bude pro něj medem - POJĎ VEN ! Nepatřím Ti !
Nejsem Tvou skořápkou přes Tvý chabý tělíčko !
NESMĚJU SE HLOUPÝM VTIPŮM .
Vyzvracím Tě, budeš to nejmíň, co ve mně zbyde,
okusíš svět z jiné stránky, bojovat jen za sebe, tvrdě !
Stejnak už dva neznamená víc.
Hodně mi bereš, něco si dal, mý tělo od kulek není nejbezpečnějším, ani pro tebe, natož pro mě. Vždycky jsem chtěla být jenom zdravá a
teď jsem děravá jak cedník ! Projde skrze mne úplně všechno. Nedovedu nic zadržet, pořád říkajíc pravdu, ejhle, další kulka
k dobru, cedníček, cedníček a pan Animus.
Dobré ráno, zdravím se. /v bytě sama /
Jak ses vyspala ? Ale jo ...
.... zůstaneš ještě dnes ?
Nejde to,vždycky někde vykoukne,
vždycky se drží zuby nehty, prosí, křičí, prosí, křičí,
prosí, prosí ...polknu ho, vyjde mi z podpaží,
rozkoušu ho, stojí přede mnou a směje se tomu,
podupu ho svýma popraskanýma patama, vyleze
páteří a cítí se uražen!
Škrtím ho rukama, piští, musím ho pustit, přicházím
o sluch. Bodám ho pohledem, utíká mu.
Ukazuje si na mne prstem a naklání hlavu do strany, jakoby se divil.
Diví se tomu, v kom dokáže žít.
Vidím ho ve dlaních, tleskám, snažím se ho dostat,
líbí se mu to, uklání se a děkuje mi. Pěkné to představení.
Aplaus.
Snažím se ho uchlastat, nedá se. Tu vodku, kdybych zapálila,
bude pro něj medem - POJĎ VEN ! Nepatřím Ti !
Nejsem Tvou skořápkou přes Tvý chabý tělíčko !
NESMĚJU SE HLOUPÝM VTIPŮM .
Vyzvracím Tě, budeš to nejmíň, co ve mně zbyde,
okusíš svět z jiné stránky, bojovat jen za sebe, tvrdě !
Stejnak už dva neznamená víc.
Hodně mi bereš, něco si dal, mý tělo od kulek není nejbezpečnějším, ani pro tebe, natož pro mě. Vždycky jsem chtěla být jenom zdravá a
teď jsem děravá jak cedník ! Projde skrze mne úplně všechno. Nedovedu nic zadržet, pořád říkajíc pravdu, ejhle, další kulka
k dobru, cedníček, cedníček a pan Animus.
Dobré ráno, zdravím se. /v bytě sama /
Jak ses vyspala ? Ale jo ...
.... zůstaneš ještě dnes ?
20.01.2013 - 10:07Opravdu trochu psycho, ale proto se mi to líbí, momentálně je mi to velmi blízké stylem i obsahem.
24.08.2009 - 10:16líbí se mi to, je to pěkná stíha, já nevim jak to jinak okomentovat, psychoooo
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pan Animus : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tual slyší
Předchozí dílo autora : Pink Floyd
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
metaverz [15], Tomca [10], AShooter [10], Adélka Farky [10], kekebreke [8], Marten [2], SebastianM [3]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
