 19.08.2009 7 1409(19) 0 |
Když jsem byl malý,
nevěděl jsem nic
o lidských snech,
proč měl bych chtít víc.
Svět zdál se mi bezpečný,
každý den
přišel mi nekonečný.
S létem začaly placáky,
koupání v dešti.
Vzpomínám na první polibek,
když jsme ukryti
pod korunou stromu stáli.
O pár let později...
Duší souznění...
První hlazení...
Nesmělé milování...
Rozverná duha vysvitla na nebi,
druhá mátla nás v jejím odrazu,
v poklidnou neděli
bez dospělých příkazů.
nevěděl jsem nic
o lidských snech,
proč měl bych chtít víc.
Svět zdál se mi bezpečný,
každý den
přišel mi nekonečný.
S létem začaly placáky,
koupání v dešti.
Vzpomínám na první polibek,
když jsme ukryti
pod korunou stromu stáli.
O pár let později...
Duší souznění...
První hlazení...
Nesmělé milování...
Rozverná duha vysvitla na nebi,
druhá mátla nás v jejím odrazu,
v poklidnou neděli
bez dospělých příkazů.
25.08.2023 - 22:39Pamatuji se, že když všichni ostatní řešili líbání, mě zajímalo nejvíc jestli budu v obraně nebo v útoku :D
20.08.2009 - 13:58Druhé dvě se mi zdají lepší, jsou originálnější a neohrané, hlavně poslední sloka
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nevinost v prvním polibku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Blázním
Předchozí dílo autora : Rouhání v bolestné chvíli
