Jeden z mnoha druhů mé samoty...
přidáno 25.03.2009
hodnoceno 3
čteno 1234(17)
posláno 0
Jedna místnost, samota, tužka, papír a já.
Myšlenka se občas zamotá, myšlenka se občas schová.

Tma, klid a pár pavučin, tužka papír a já.
Dneska tu sedím, dneska se neučim, jen tohle pro mě smysl má.

Můj osud, co tíží, můj žal a trocha prachu, tužka, papír a já.
Píšu tu, tentokrát beze strachu, že mě někdo pro radost oddělá.

Cíl v mlze, tichý řev, nepropustná zeď, tužka papír a já.
Bil jsem se jako lev, užírá mě hněv, nevím pro co teď...má svíce shořívá.

Můj konec se blíží a pořád tu jsme tužka, papír a já.
Zbavím se svých potíží a budu rád, tak to končívá.

Tma, klid, pár pavučin, tužka papír a tělo.
Umírám, avšak neskučím, i kdyby se mi chtělo.

Jedna místnost, samota, tužka, papír a krvavé rty.
Tvůj osud, co tíží, tvůj žal a trocha prachu, tužka, papír a ty.
přidáno 31.03.2009 - 23:06
yes!:)
přidáno 27.03.2009 - 15:09
Líbí se mi konec, i když bylo jasné, jak to skončí, přece jen hezké. Hodně se mi líbí i to opakování na konci věty (tužka, papír a já)
přidáno 26.03.2009 - 10:16
99 jen za to schořívá - jestli tedy svíčka neochořela...
jinak moc hezký....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tužka, papír a já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Den blbec

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku