kolem spousta lidí, a přesto se člověk cítí tak sám...
přidáno 16.11.2008
hodnoceno 3
čteno 1000(21)
posláno 0
chladné zákoutí bytu
neumoudřené venkovní počasí
a přes kostku cukru
nemůžeš polknout
/ i když se ti sbíhají sliny /
za plotem z oprýskaných fošen
kvanta šedivého listí
které ti padá prudce
do hlubin nitra
/ snad srdce /
na duši tlačí
obrovská jaterní skvrna
/ nebo mraky chlastu /
a z dutiny ústní jen
prázdná mýdlová bublina
tak prázdná
jako se cítíš být ty sám...

(a já jsem jen
zubatá sudička
která šlape po tvých
praskajících prázdných myšlenkách)

přidáno 19.11.2008 - 18:54
lidé jsou často k sobě lhostejní...ale to je jen jeden z mnoha důvodů...
přidáno 17.11.2008 - 12:55
Ahoj!Velmi pusobive?K inspiraci ti pomahaji parby?Nebo jak to je?:)
přidáno 16.11.2008 - 22:46
Zamyslise nad svou jaterní skvrnou a až se probudíš tak zjistíš že mozek je tvůj přítel, tak ho neuspávej a dej mu prostor!!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ticho : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Houslisté
Předchozí dílo autora : Má procházka ranní

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku