... a jaký jsou tvoje sny??
![]() ![]() ![]() ![]() |
Chtěla bych usnout ve tvé náruči a místo chladných doteků peřiny cítit tvé ruce na svých bocích. Chtěla bych sledovat světýlka tvých zářivých očí místo dalekých tajemných hvězd. Chtěla bych usínat při tvých sladkých slůvkách místo poslouchání ukolébavky, která nepronikne do tvých citů.
Chtěla bych se probouzet vedle tebe a místo šimrání slunečních paprsků cítit vůni tvých vlasů.
Chtěla bych se vrátit do dětství a bezstarostně říkat, mám Tě ráda, a dívat se ti při tom do očí. Chtěla bych tě za ruku táhnout k hadrové panence a cestou ti svěřovat svá tajná přání, o kterých ví jen víla Zubnička spící pod mým polštářem. Chtěla bych tě políbit dětskými rty a necítit při tom stud, chtěla bych, aby bylo samozřejmostí vzít tě za ruku a říct, pojď se mnou.
Chtěla bych vyběhnout do mrazivé noci a v záři hvězd a svitu pouličních lamp tančit v rytmu kapek pleskajících o zablácený chodník. Chtěla bych, aby mi déšť smazal šminky, abys konečně viděl mou pravou tvář. Chtěla bych, aby mi voda rozmáčela šaty a tys spatřil mou černou duši.
Chtěla bych, abys všechno pochopil a přesto mě miloval…
…Chci toho moc, já vím…
Chtěla bych se probouzet vedle tebe a místo šimrání slunečních paprsků cítit vůni tvých vlasů.
Chtěla bych se vrátit do dětství a bezstarostně říkat, mám Tě ráda, a dívat se ti při tom do očí. Chtěla bych tě za ruku táhnout k hadrové panence a cestou ti svěřovat svá tajná přání, o kterých ví jen víla Zubnička spící pod mým polštářem. Chtěla bych tě políbit dětskými rty a necítit při tom stud, chtěla bych, aby bylo samozřejmostí vzít tě za ruku a říct, pojď se mnou.
Chtěla bych vyběhnout do mrazivé noci a v záři hvězd a svitu pouličních lamp tančit v rytmu kapek pleskajících o zablácený chodník. Chtěla bych, aby mi déšť smazal šminky, abys konečně viděl mou pravou tvář. Chtěla bych, aby mi voda rozmáčela šaty a tys spatřil mou černou duši.
Chtěla bych, abys všechno pochopil a přesto mě miloval…
…Chci toho moc, já vím…

ruach
ani nevíš jak mi mluvíš právě teď z duše... rozplakala si mě... a možná trochu potěšila, že nejsem sama.. děkuju

jo je to krasny..kdyz ten druhej vsechno vi,pochopi, a i presto miluje..
to je asi tak to co bych chtela..snad to mam..
to je asi tak to co bych chtela..snad to mam..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chtěla bych... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Inzerát na lásku...
Předchozí dílo autora : Rozchod
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.