Odliv

Možná si mě nevybereš,
ne dnes, možná ani zítra.
Musím se přemáhat,
bezelstným nástrahám těžko se čelí,
když v srdci je prázdno, kdo v hlavě velí?

Nesnáším tu verzi sebe,
kterou ve mně vzbouzíš ty,
rudé oči,
modrobílé rty.
V zákoutích mysli
hostina Folie à deux.

Tvé jméno ztrácí se v kouři
jako popel pod hladinou,
vzpomínky pomalu tonou,
poslední nářek do ticha,
když už i bolest utichá

Kde jsi?