čaroděj v labyrintu pavučinového království

Vydal jsem se do pavučinového království,
procházím labyrintem všudypřítomných pavučin,
mám, co dělat, abych se nepřilepil, mám dýku,
kterou mi nabrousil kovář, který nikdy nemluvil,
tisíce očí mě pozorují a čekají, co se bude dít,
nešel bych tam, ale jinak bych se nedostal za
čarodějem, který žije uprostřed spletitých chodeb
bludiště, je to tady, zastavuje mě pavouk, co umí
mluvit, prý jsou moje dny spočítané, ukazuji mu
kouzelné křesadlo, které by mohlo spálit jejich
přirozené prostředí, a říkám mu, že ho nechci
požít, jsem přece pověrčivý, co se týká zabíjení
pavouků, pochopil, proč mě má pustit dál a
dokonce mi ukázal cestu, našel jsem starého
muže, který se snad dvě stě let nekoupal, ano,
je to on, abych dostal odpovědi na otázky, musel
jsem projít zkouškou.