Kde jsi,když tě chci

Kde jsi, když tě chci?
vítr ve vlasech, který už dávno zmizel,
stín který odešel s první hvězdou na obloze.
Otisk, co zůstal v prachu,
a já se ptám, byl jsi tu vůbec?

Kde jsi, když tě chci?
Jsi písek mezi prsty, který nikdy neudržím,
tvé sliby jsou jako mraky,
šedé a těžké, ale nikdy neprší.
Hledám tě v každé kapce, která mi stéká po tváří,
ale ty nejsi deštěm, jen chladným větrem.

Kde jsi, když tě chci?
Když noční ticho řve víc než můj vlastní hlas,
když samota má ostřejší hrany než zrcadlo.
Když jsi jen ozvěnou kroků v opuštěných ulicích,
znám tě líp, než znám sebe
a přitom tě nikdy nebudu mít.

Kde jsi, když tě chci?
Jsi v mých snech, které voní po kouři a hořké čokoládě,
v rozbitých hodinách, které neukazují čas,
v každé chvíli, která se náhle zastavi.
A já se ptám, je to tvoje vina,
nebo si tě jen maluji, kde nikdo není?

Kde jsi, když tě chci?
Možná jsi tady a já tě jen nevidím,
možná si nejsme souzeni,
A možná,
možná jsme nikdy neexistovali.