přidáno 04.01.2025
hodnoceno 3
čteno 71(7)
posláno 0
bláto drze mlaská
hladí studené nohy
trochu pršelo
dál se nedívám
to je všechno co vím

-

levá noha vzhůru k nebi
pravá v neúspěchu aspoň čechrá zem
jak žába v baletu
visím těžce napůl ve vzduchu

-

ticho v kostele mnohdy lehčí než já
to samé mlčení
doma zamrazí do masa
každý den maska
předstírat slušný život
je tyjátr
někdy si vylámeš nehty
jenom z těsných bot

-

nejeden řekl dívej se pocitem
už teď jsem slepá
bahnitá
stoická
černá

co takhle obalit hlavu igelitem?
spala bych klidně
ale ne
z posledních sil
saze metu z prahu ven

životu ještě věrná
přidáno 20.01.2025 - 21:28
Mnoho zajímavých myšlenek, obrazotvorně vyjádřeno. Baví mě a i přes chmurnou náladu končí pozitivně, alespoň pro mě. Vnímám v ní to, nevzdávat se, ani když je život těžký, monotónní, není v ní dravá bojovnost, spíš se mísí znechucení až rezignace s přijetím stavu věcí v závěru. Takový mile nadějný je ten konec. Bavila mě.
přidáno 06.01.2025 - 22:21
Taková neradostná.
přidáno 04.01.2025 - 23:14
Zajimavá,těch slov v těle zrod.
Pak umřit igelitu.
Pro okamžik nepoznání.
Život je scéna
Není vyprodáno.
Proč nežít.
Život je okamžik

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming