Přepadení

Tmavé oblaky se přede mnou hnaly,

smrákalo se,

kdosi mne chytil za nohu,

byl to šok a děs,

vidím to ještě dnes.

Schody byly nekonečné,

jakoby vedly do nebe,

a tu dálku nespatřenou,

snad smrt ?

Balanc a pád !

Dýchá mi do vlasů,

slyším líbezný hlas,

volal RZP a je to ďas.

Potichu tavím v horké mžení,

berou mne za ruce,

zda živé jsou ?

Jsem v sanitce a snad na nohou.

Můj šat plný krve jest,

doteky a lítost mne vzrušuje,

"Prosím jsem celá ?"

Přepadení za smrákání,

mám tvář múzy,

oni o ničem nevědí.

Sešili mi rety,

umyli krev, byl to zázrak,

ještě se divím dnes !

Děkuji vám doktoři milí,

že jste mi pomohli vrátit se do života,

za rozednění !


P.S. Byla jsem přepadena za bílého dne, chtěl kabelku, člověk známé národnosti, jimž jsme otevřeli dveře a vidíme, co tu předvádí.

2.12.2024