 24.10.2024 6 130(10) 0 |
Sejdu se s tebou tam v horách,
kde slyšet je tichý hlas zvonů,
ve stínu lesů starých a krásných,
kde tajemství jsou ukryta v korunách stromů.
Spolu posloucháme přírodu,
jak dýchá svůj klid,
v těch horách najdeme mír,
v srdci našich osudů.
Pomalu se stmívá, hvězdy září,
noc nás objímá tichým oblakem.
Naše kroky vedou stezkou úzkou,
kde každý kámen má svou pohádku hezkou.
Slova jsou zbytečná,
polibkem končí cesta nádherná.
24.10.2024
25.10.2024 - 07:39Mlčeti Zlato : přesně tak, krásná slova vždy vedou k sladkým koncům. Poezie zachytí podstatu okamžiku a přenese ji do slov jako melodie, která hladí duši. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tam v horách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Přichází čas dušičkový
Předchozí dílo autora : Barevný tanec podzimní
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Teresa [15], inkognitowoman [11], Žebrák [11], LordSWIM [9]» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)
