Si tak jedna ztracená duše u večerní cigarety a pivka napsala pár myšlenek, tak snad je někdo ocení :)
přidáno 02.08.2024
hodnoceno 0
čteno 515(11)
posláno 0
Pomalu kráčím
Tma svět sžírá už roky
Jdu někam do dáli
Už však nevím za čím

Už nepočítám kroky
Už nepočítám čas
Kdysi hudbu všude hráli
Tu však nahradil jen můj vyčerpaný hlas

Jdu tou tmou sám
Jen moje mysl se mnou si hraje
Každé škobrtnutí mi před oči vytahuje

Tak co počít si mám
Když jdu cestou bez cíle
Co počít si mám, až mi jednou dojde všechna zbývající píle

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kráčím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Závislost co neškodí
Předchozí dílo autora : Dlouhá noc

» narozeniny
balda [18], cambria [15], Don Pollyone [13], kvaj [4]
» řekli o sobě
GULI řekl o kmotrov :
Kdyby byl kmotrov můj soused,tak by jsme určitě toho boha-neboha objevili..možná v tom půllitru piva..protože jsme na podobné pantheistické vlně..:-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming