 24.03.2024 10 338(6) 0 |
Svět se tolik změnil...
Kde ty staré cesty jsou,
kde stromy šeptaly tajemství větru,
řeky se smály slunci.
Čas, co se v prstech rozplynul,
jako ranní rosa na pavučině.
Svět se tolik změnil…
Teď jsou ulice smutné a tiché,
hvězdy se skrývají za mračny.
Lidé se schovávají za maskami,
slova se ztratila v digitálním věku.
Písmenka, co tancovala,
jsou skrytá v elektronickém větru.
Svět se tolik změnil…
A přesto, když zavřeš oči,
můžeš slyšet šepot stromů,
cítit teplo slunce na své kůži.
I když se svět mění,
láska v nás zůstává věčně.
24.4.2024
25.03.2024 - 08:06Mlčeti Zlato : ano, jak jsi to správně napsal "svět se mění v nádoby s mlékem rozlité", super spojení. Děkuji.
25.03.2024 - 07:45Svět se mění a přichází, co dávno už tu bylo. Znovu a znovu o zdi hlavy rozbité. Svět se mění v nádoby s mlékem rozlité.
24.03.2024 - 21:21Hanulka: Děkuji za niternou a upřímnou odpověď. Můj komentář se vůbec nevztahoval k tomu, jak báseň končí tématicky, spíš jen jakoby ten rytmus plynul v závěru jinak, než zbytek básně, což mi přijde trochu škoda. Každopádně rozumím zase o něco víc, díky.
24.03.2024 - 13:57Leslie : víš to je tak, já přišla o syna, o muže, rodiče už dávno, ale tu lásku v mém srdci k těm mojim milovaným stále v sobě nosím, a tak ji vždy dávám nakonec, že jedině ona věčná zůstává. Ale moc Ti děkuji.
24.03.2024 - 13:38Tahle mě zaujala. Malinko ten závěr mi nesedí, plyne jakoby jinak než ten zbytek, ale to je asi otázka vkusu. Hezká myšlenka, Hanulko.
24.03.2024 - 07:59Pěkná a pravdivá.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.
Slunce vnímám pře s tajemnost jantaru.
Vůni prastarých borovic.jez navzdy uvěznila
hmyz .
Měnil se svět ,změna pokračuje dál.
V deniku nepřibíva ingoustouvych vět.
Kde květomluva.
Věty na pobřeží,odstranila voda.
Vitr je z hladiny odebral.
Snat proto,žeby je těm
Co chtějí slyšet pošeptal.
Však svět se zvolna
mění dál.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svět se tolik změnil ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Václavské náměstí
Předchozí dílo autora : Život je strom
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
