 12.10.2023 4 277(5) 0 |
Láska je velmi podivná věc,
někdy pálí jako horoucí pec,
jindy mrazí až to zebe,
za to může Anděl z nebe.
Noc již bledne a už mizí,
sluneční království je ji cizí.
Vlny z moře šplouchají,
nový den již vítají.
Modré nebe, slunce svit,
jen tak šťastna mohu být.
Vlahý vánek z dáli,
moje líce chladí.
15.10.2023 - 04:07Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nový den : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nad mořem poletím
Předchozí dílo autora : Poslední polibek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
