|
jeden ze dvou mých sonetů /vkládám po debatě se Sasankou/, ale jistě není anglický:-)
|
Vítr pohání po souvrati
mračna – zvířátka na špejlích
Drakům tulácké plány hatí
mašle uvízlé ve větvích
holých jak prázdné budky ptáků
Lidé rozsvěcí stále dřív
lampy a lustry v obýváku
Můj krok v kobercích z listí ztich
Poslední růže ze sadu
kde zavoněly pro milence
teď dušičkové váží věnce
jak nostalgickou náladu
jak vázu plnou suchých květů
jak verš svázaný do sonetu
mračna – zvířátka na špejlích
Drakům tulácké plány hatí
mašle uvízlé ve větvích
holých jak prázdné budky ptáků
Lidé rozsvěcí stále dřív
lampy a lustry v obýváku
Můj krok v kobercích z listí ztich
Poslední růže ze sadu
kde zavoněly pro milence
teď dušičkové váží věnce
jak nostalgickou náladu
jak vázu plnou suchých květů
jak verš svázaný do sonetu
01.06.2023 13:52
J.Rose: díky, on by se tohle naučil snad každý, jen mít čas a začít dřív než v55 jako já:-).
01.06.2023 00:11
Na tohle opravdu nemám buňky, ale četl jsem to se zaujetím. Tohle je opravdu umění. Talent, který Goře tiše závidím.
28.05.2023 20:50
Sasanka: psala jsem ještě v době, kdy jsem byla přesvědčena, že vázaný verš je pro mne to pravé/2016-17/. Díky, žes četla...
28.05.2023 19:28
No jo,je to disciplína tohle básnění. Ten závěr vystihuje,jak to cítím. Nostalgické svazování suchých květů,lze vůbec dostat svobodu do sonetů...
28.05.2023 07:56
Život se rodí a v slovech čas je dušiičkovi.
V blikotavém hlasu svíčky.
Mlčky koukakat na pomničky.
Dlaní vnimat hrot žáru.
Slišet hlasy kamarádů.
Prázdnota je všude kolem.
Pohled kráčí prázdným polem.
Roztrhané pavučiny,rozpustily
lidské vyny.
V blikotavém hlasu svíčky.
Mlčky koukakat na pomničky.
Dlaní vnimat hrot žáru.
Slišet hlasy kamarádů.
Prázdnota je všude kolem.
Pohled kráčí prázdným polem.
Roztrhané pavučiny,rozpustily
lidské vyny.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.