Báseň o stáří psaná někým, kdo ještě není starý (ale občas si tak připadá).
 13.09.2022
15
701 (14)
0
Vyrostla mezi pohádkáři
Čítala z dlaní bledých tůní
ztrácela prsty v tlustém snáři
vzývala déšť a novoluní

Zdědila skvrny bájesloví
V zrcadle bezelstného stáří
schoulená v koutech zářijových
básnila ještě o předjaří

Dnes už dál nedokáže lhát
S kresbami týdnů ve tváři
čeká až slunce rozzáří
tesklivě věrný listopad
 25.10.2022 21:32
kristine: Děkuji moc.
 25.10.2022 20:59
Krásné
 19.10.2022 17:54
Nezvaný: Děkuji :)
 19.10.2022 10:56
Hodně dobrá.
 29.09.2022 20:02
Sasanka: Děkuji moc :)
 29.09.2022 17:39
Bezvadná :)
 15.09.2022 20:38
Miňko: Děkuji převelice :)
 15.09.2022 13:08
Skvělá..
 14.09.2022 22:16
Psavec: Děkuji :)
 14.09.2022 14:45
Moc povedená.
 13.09.2022 21:31
Dandy: Lenča: Děkuji moc.
 13.09.2022 21:25
Libí
 13.09.2022 21:05
Nádherná
 13.09.2022 20:46
Mlčeti Zlato: Děkuji převelice.
 13.09.2022 20:39
Líbí se mi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.