Věrní kamarádi

Počítal jsem na prstech kamarády.
Nevyšlo to.
Nejsem stonožka.
Někteří, ti v Asii, teď vítají ráno
posledním pivem,
jak jsme to vždycky dělávali.
Jiní v Africe sbírají olivy
a dávají je do sudů,
na které jsem vypaloval značky.
Kluci ze Švýcarska slaví narozeniny,
holky z Francie obdivují obrazy,
Laura se v Dánsku učí na zkoušky
a Petra zvaného Vejce,
čeká v blízké budoucnosti deportace
ze Spojených států.
V Česku se všechno mění.
Kámošky se starají o potomstvo,
staří kumpání se starají o ty kámošky,
ze kterých už jsou manželky
a učitelé ze základky
jeden po druhém odcházejí
na lepší svět.
Jsem rád, že ty nejvěrnější mám teď u sebe.
Smeták, štafle a stojan na slunečník.
Honorace z balkónu.
Tihle tu pro mě budou vždycky.
Svět je v pořádku.