Smutný příběh

Slzy tečou jako hrachy
výbuch jako v Nagasaki
tvého srdce exploze
a na mozku eroze.

Ty tu sedíš osamělá
ložnice tvá potemnělá
je tvým útočištěm
si tu sama se svým malým svištěm

Z lásky zbylo jen au
a tvůj milý táhne na Moskau
v první řadě v plné polní
jako hrachy slzy roní

Jde si pro smrt jistou
měl raději dál zůstat pacifistou
a nebo utéct s tebou někam pryč
zavřít bránu spolknout klič.

V dálce už ozývají se výstřely
je s námi konec milý příteli
hrdě padnem za svoji vlast
avšak své ženy necháme napospas.