 10.12.2020 6 548(12) 0 |
Srdce ztěžka buší,
Tak vylévám svou duši,
Až na papír ten, kdysi bílý
Mé jizvy se uhnízdily.
V koruně stromu tiše kvílí
A spolu s nimi malé víly,
Co pláčou jenom ze soucitu,
Neb nemají vlastních citů.
A pláčí tence jako ve snu,
Když omylem svíci zhasnu.
Pak zbydou jenom cesty dýmu,
Co ztratí se v hloupém rýmu.
A není už smutku k protruchlení,
Tak usneme v dece zabalení.
Tak vylévám svou duši,
Až na papír ten, kdysi bílý
Mé jizvy se uhnízdily.
V koruně stromu tiše kvílí
A spolu s nimi malé víly,
Co pláčou jenom ze soucitu,
Neb nemají vlastních citů.
A pláčí tence jako ve snu,
Když omylem svíci zhasnu.
Pak zbydou jenom cesty dýmu,
Co ztratí se v hloupém rýmu.
A není už smutku k protruchlení,
Tak usneme v dece zabalení.
23.03.2021 - 17:34..než se dám do pohádky, ještě si párkrát přečtu tvoji básničku.. snad Ti to neva
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přečti mi radši pohádku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cena střetu
Předchozí dílo autora : Něžná otázka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jiskřička [17], jana.roz@seznam.cz [16], Kirsty [16], něco končí [13], Conely [8], cavansit [7], Andrea [1]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o LUKiO :Náš milovaný benevolentní diktátor
