 05.12.2020 5 1080(11) 0 |
|
|
Jak tváře slunečnic,
co nemají rub a líc,
nechtějí vlastně nic,
než slunce svit.
Smích dětské radosti,
upřímnost pohostí,
nižádné starosti,
jen prostě žít.
Mou hlavu dospělou,
bolavou, nesmělou,
plnou a vyčpělou,
chci vyměnit.
Za prázdnotu vesmíru,
mou nevíru za víru,
a z obleků na míru,
mít tepláků klid.
co nemají rub a líc,
nechtějí vlastně nic,
než slunce svit.
Smích dětské radosti,
upřímnost pohostí,
nižádné starosti,
jen prostě žít.
Mou hlavu dospělou,
bolavou, nesmělou,
plnou a vyčpělou,
chci vyměnit.
Za prázdnotu vesmíru,
mou nevíru za víru,
a z obleků na míru,
mít tepláků klid.
06.12.2020 - 18:28Psavec: a kdo ne? Ono je to dobře... Krom toho se říká, že správní kluci stejně nikdy doopravdy nezestárnou :-)
06.12.2020 - 18:27bazi:
zkus vymanit se z bludů,
o hřbitovu a vězení,
Klid přeci neznamená nudu,
a klid může být duševní.
:-)
zkus vymanit se z bludů,
o hřbitovu a vězení,
Klid přeci neznamená nudu,
a klid může být duševní.
:-)
06.12.2020 - 11:50tepláky na míru?
snad jedině na Mírově
vyšli by Ti vstříc
nuda jak na hřbitově
a dál už vůbec nic
snad jedině na Mírově
vyšli by Ti vstříc
nuda jak na hřbitově
a dál už vůbec nic
05.12.2020 - 12:25Neboj, můj děda mě přesvědčil, že se časem do klukovských lotrovin v teplácích zase vrátíme.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vzpomínání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Odloučení
Předchozí dílo autora : Corona
