Rudolf visí na laně

RUDOLF VISÍ NA LANĚ


Rudolf visí na laně.
Čumí přes tok na břeh levý
na jeleny, na laně,
obráceně se mu jeví.

Chudák visí ze skály
za nohy na dlouhým laně.
Počasí je nestálý,
aspoň že má volný dlaně.

Zmešká, co se dohodli.
Celkem nuda, čas se vleče.
Žádný velký pohodlí,
už má Ruda v noze křeče.

Mobil, zřejmě poničen, 
pádem z kapsy do té hloubi.
Je to tam fakt o ničem.
Rudu bolí všechny klouby.

Vřískaj ptáci proklatí
žluna, čejka, možná lelek.
Nestřík by si do gatí,
kdyby se jich tolik nelek.

Za necelé dva roky
dobře plní, pěkně zostra,
turistické nároky:
"Skála, na níž visí kostra."

Či vypráví na frakci
svojí strany, jak byl málem
turistickou atrakcí,
od domova značně vzdálen.