Sonet.
 17.07.2020
7
1184 (12)
0
Další knot se upil voskem k smrti
žaluzie proužky světla škrtí
V kamnech dusí se mi černé uhlí
roztančené stíny na zdech ztuhly

Měsíc kácí si svou cestu v mracích
ztichl vítr, déšť i drobní ptáci
Pouhá jedna hvězda líně bliká
odkojená z měsíčního mlíka

Taky si z něj na pár doušků stočím
než mi v bitvě s nocí padnou oči
Pochovám je vedle svého těla
- nevzbudí je ani salvy z děla

Den se zlomil snadno jako suché klestí
Nechám svoje sny se zaplést do pelestí
 23.07.2020 20:51
Parádní je celá, no první sloka je pro mně nej.
 21.07.2020 13:36
Díky všem!
 18.07.2020 21:50
začátek vyráží dech. kouzelný obrat s tím knotem.
 17.07.2020 22:36
Skvělá.
 17.07.2020 17:42
Celé je to hezké. I když mě fakt dostal "knot, co se upil k smrti"...
 17.07.2020 17:00
Moc pěkné , opravdu :-))
 17.07.2020 11:51
Nádherný. První dvě sloky jsou dokonalé.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.