20.06.2020
4
Jak Fénix vstávám z popela,
a letím k slunci výš.
K oblakům a ke Světlu,
stále k lásce blíž...

Jak fénix vstávám z popela,
svou naději ti dám.
Vždy jak dítě zakřičím,
když po dni umírám.

Být ptákem stále těší mne,
zestárnout a žít...
Znovu se zas narodit,
jak dítě život křtít...

Jak Fénix se vždy probudím,
svou naději ti dám
že všechno těžké ukončí
mnoho nových rán.....
 21.06.2020 20:57
človiček: slavek: Psavec: Díky... :-)
 21.06.2020 18:06
Je bezvadná.
 20.06.2020 15:06
Ráno narozky, večer svátek.To je moje nota
 20.06.2020 12:40
Krásná představa - znovu a znovu se rodit z vlastního popela. Kéž by to nějak šlo...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.