Lidé a příroda, odvěké spojení, aneb romantika jako prase
přidáno 22.05.2020
hodnoceno 4
čteno 32(9)
posláno 0
Krásné letní odpoledne,
na procházce o půl jedné,
kolem řeky po pěšině,
čas ubírá se hezky líně.

Posečená tráva voní,
raněný strom smůlu roní,
pod lopuchy žába kuňká,
zde schovaná je malá tůňka.

Náhle slyším divný zvuk!
Utichly včely i zpěv ptačí,
já civím jako malý kluk,
a z důlků se mi oči tlačí.

Plaše se choulí jako srna,
než kolouše pustí z lůna,
na místě tichém, plném klidu,
oproštěném všemu lidu.

Z pod plavých kadeří,
cudně se usmála,
očím svým nevěřím,
právě se vysrala.






přidáno 25.05.2020 - 08:20
když musíš, tak musíš... :-)
přidáno 23.05.2020 - 16:23
Ten konec mě dostal.
přidáno 23.05.2020 - 08:21
Tyhle kontrasty občas otvírají oči v tvém případě vyvolávají úsměv od ucha k uchu.
přidáno 22.05.2020 - 16:53
Romantika "jaxtehno" s bombovým závěrem. :o))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Letmé setkání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : 3 hloupé miniaturky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Fantasy meč

Jak se nejlépe inspirovat k napsání rytířské básně? Staňte se rytířem!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku