12.04.2020 2 639(10) 0 |
Měsíční svit se topil v kaluži vody,
jenž zůstala po první jarní bouřce.
Otevřela okna dokořán, když odbíjela půlnoc. A mezitím, co si česala vlasy, jeho vůně prosákla skrze její kůži. Objala bílý panenský satén, který objímal její tělo a pořádně se nadechla. Cítila hořkost, vášeň a samotu. Přesně tak, jak si jej v zimních chvílích pamatovala.
jenž zůstala po první jarní bouřce.
Otevřela okna dokořán, když odbíjela půlnoc. A mezitím, co si česala vlasy, jeho vůně prosákla skrze její kůži. Objala bílý panenský satén, který objímal její tělo a pořádně se nadechla. Cítila hořkost, vášeň a samotu. Přesně tak, jak si jej v zimních chvílích pamatovala.
jaro : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : nemehlo
Předchozí dílo autora : all this love
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
gajda řekl o NoWiš :Někdy čtu tvoje věci a vtírá se mi pocit jako z Doriana Greye, akorát na ruby. Někde na půdě musí být tvůj portét.