přidáno 12.04.2020
hodnoceno 2
čteno 805(10)
posláno 0
Měsíční svit se topil v kaluži vody,
jenž zůstala po první jarní bouřce.
Otevřela okna dokořán, když odbíjela půlnoc. A mezitím, co si česala vlasy, jeho vůně prosákla skrze její kůži. Objala bílý panenský satén, který objímal její tělo a pořádně se nadechla. Cítila hořkost, vášeň a samotu. Přesně tak, jak si jej v zimních chvílích pamatovala.
přidáno 14.04.2020 - 18:20
Příjemné,plné atmosféry, inspirativní až relaxační. Též děkuji.
přidáno 12.04.2020 - 16:04
Hmmm... Nostalgie, něha, vyvolané pocity, představy. Pěkné, dík.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
jaro : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : nemehlo
Předchozí dílo autora : all this love

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming