Zase jedna z těch starších. Delší, ale optimistická. Snad někomu přijde vhod do současné zběsilosti.
přidáno 05.04.2020
hodnoceno 4
čteno 164(7)
posláno 0
Ztraceni v hlubinách svých očí,
do svých niter navzájem si vkročí.
Vše říkají si bez jediného slova
a v slzách štěstí, co stékají jim zas a znova
jejich srdce dobře rozumí,
co mluvení vyjádřit neumí -
jen pohledy opájet se ještě chvíli,
jen na okamžik, milá, milý
oddálit ten první dotek tak toužebně nutkavý,
při němž hlava rozběhne se a srdce zastaví.

Ta odkládaná chvíle jako vítr odletí.
Stisk rukou, polibky a objetí,
něžně svírají se v slastném chvění,
které jen další touhu vynutí
a žádné síly na zemi už není,
co bránila by jejich splynutí.

A celý svět se náhle hroutí,
vše se do nádherné duhy kroutí,
až zbudou v ní jen oni dva.
Jsem tvůj. A já jsem tvá.

To poslední jsou slova, co jim splynou z úst,
pak už jenom závrať, touha a něžností růst,
přerývaný dech a přivřené oči,
čas neplyne, jen ve smyčkách se točí.
Vzdechy co slast vykouzlit umí,
které polibky jen nakrátko vždy ztlumí.

Stále pevněji se objímají a polevit už nemohou,
jeden s druhým ještě více splynout chtějí.
Však dávno jedno tělo jedna duše jsou,
ona je tou jeho a on zas její.

Nakonec exploze co připomíná Velký třesk,
gejzír barev, vůní a oslnivý lesk,
co se s nimi v nekonečnu vypaří
a v křeči, co přesto smyslům lahodí
oba i přes zavřená víčka zří,
jak vesmír podruhé se narodí.

Pak vášeň zvolna odplouvá
a on k své milé promlouvá.

Moje srdce před tebou by kleklo
a k nohám složilo ti peklo.
Peklo drahý?
Ano, jak minula bys jeho prahy,
tvá něha by ho vyčistila,
tvoje krása naplnila,
všude v něm bys zanechala kousek sebe
a lidem tím tak dala druhé nebe.

A co já a moje láska tobě dáme?
Závist, to nejstrašnější lidské hnutí,
co lidi ohýbá a láme
a k nenávisti, bezcitnosti nutí.
Ty bys ji do svých silných rukou uchopil
a v hloubce svého srdce utopil.
Protože tak nekonečná je tvé duše síla,
že by závist v obdiv přeměnila.

Pak dlouho ještě spolu hovoří,
než v náručích se do snů ponoří.
Ale jejich srdce potají
nadále si tichá slůvka šeptají.
Slůvka, co ani báseň nemívá
a Bůh se jenom usmívá.

přidáno 08.04.2020 - 12:10
Audrey Diamond: Díky. :o)
přidáno 08.04.2020 - 11:40
Pěkná romantika :)
přidáno 07.04.2020 - 16:14
Díky za přečtení a komentář.
přidáno 07.04.2020 - 15:58
Bůh se vždycky usmívá,
jen musí udělat, co je třeba ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dva : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poskládanka
Předchozí dílo autora : Rouška

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Lea [13], Spring [13], Draugen [13], elinka007 [9], timelady [5], Keyance [8], jjkapo [7], Shaylin [7]
» řekli o sobě
mr Scraper řekl o rry :
moc a moc se mi líbí styl jakým píše :) hlavně do jejích povídek na literu jsem uplnej blázen. a navíc je moc super a sleduje anime ;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku