Před psaním každého příběhu si (takřka) vždy píšu osnovu, shrnutí, co se stane v jednotlivých kapitolách. Zajímal by mne Váš názor, zda toto má vůbec cenu začít psát, nebo zda to vyhodit. Děkuji.
přidáno 14.01.2020
hodnoceno 0
čteno 9(1)
posláno 0
Roajalista
Gony, léto roku 1708 (měsíc po osvobození)
1
Vikomt René má na plukovníka d’Agoulle vztek. Před třemi lety dal unést vévodkyni Boussé, do níž byl po dlouhý čas zamilován, ale králevic mu na to příšel a za únos mocné šlechtičny ho dal poslat na galeje. Vikomt byl zbaven titulu i majetku, také díky Bousséinu manželu, bohatému členovi královské rady.
Proto prahne vikomt René po pomstě. Už nemá zájem o vévodkyni, chce jen pomstu. Současně se mu nelíbí pomoc Rusku v Severní válce, proto se přidává k povstání a ochotně vymýšlí plán atentátu na plukovníka. V šenku, kde kuje své pikle, však má netušeneho nepřítele.
2
Mladinký plukovníkův přítel, švédský přeběhlík Axel, jeho plán vyslechne a plukovníka varuje.
3
Plukovník je podle očekávání přepaden, ale díky svědomí útočníka a díky Axelovi vyvázne. Není to však jediné překvapení – když spolu s Axelem dorazí do hlavního města, seznamuje se s Elaine, z níž se záhy vyklube jeho netušená sestra.
4
Vikomt René se rozhoduje pro druhý pokus o zabití d’Agoullea. Vyšle několik svých společníků, aby zabili ruské vyslance, převlékli se za ně a vnikli tak na zámek na zásnuby princezny Elaine. Sám se tam vypraví také, aby si po minulé zkušenosti jejich práci zkontroloval a dohlédl na ně, ale je odhalen, a tak mu nezbývá než doufat, že tentokrát vše proběhne hladce.
5
Na zásnuby přijíždí také pruská kněžna Henrietta, s níž se plukovník seznámil v Petrohradu. Když se spolu odeberou do zahrad, zaútočí na ně ruští vyslanci.
6
Plukovník nevyvázne bez zranění, ale daleko víc než to ho trápí důvod atentátu. Je však jasné, že Rusové by ho nikdy nemohli zranit, následky by byly příliš vážné. Patrně to byli povstalci. S tím však nesouhlasí král, který plukovníkovi zakazuje kontakt s carem a uděluje mu přísné domácí vězení, aby ho ochránil.
7
Co dělat v domácím vězení? Lze jen málo věcí. Například trénovat Axela v šermu. Nebo se milovat s Pruskou. Obojího plukovník využívá. Dokud nepřichází jeho tchýně lékařka Madame Lea, aby mu pomohla uprchnout. Zná svého zetě a ví, že musí zjístit, zda na něj atentát spáchali skutečně povstalci.
8
Plukovníkův švagr Alexandr na něj už čeká. V přestrojení mizí v lese, ale cestou potkají nečekanou společnost – Reného, velitele d’Agoulleova pluku. Ačkoliv kvůli zranění u armády končí, oficiálně zůstává plukovníkem, dokud d’Agoulle nevybere nového velitele. A ten se k tomu příliš nemá.
S Alexandrem Pierre d’Agoulle pokračuje dál, setkává se s vévodou de Iille, jenž cestuje do Francie a nabízí se, že je do Agoulle sveze. Cesta je vcelku příjemná, až na pobyt v hostinci, kde na plukovníka zaútočí vikomt René. Pierre ho porazí, ale ušetří. Nemá ponětí, že vikomt přiměl dívku Jekatěrínu, která v šenku pracuje, aby ho sledovala. Netuší, že i Jekatěrína je z povstalců.
9
Vikomt René dorazí do sídla povstání jen pár hodin před Alexandrem a plukovníkem. Jakmile dorazí i oni, jsou přijati k povstalcům a začíná jednání (René šel po plukovníkovi posud „jen na vlastní pěst“). Vikomt sice vyslechne rozmluvu plukovníka s Alexandrem, ale rozhodne se mlčet.
10
Plukovníkovi se u povstalců pranic nelíbí, už chce skoncovat s utajením. Alexandr po týdnu souhlasí, že už vědí o plánech revolucionářů dost a mohou odejít. Tu noc využije vikomt René poslední šance a pokusí se d’Agoullea otrávit, což se mu skoro podaří. Jen vybral špatný způsob. Plukovník opět vyvázne, je ovšem jiným z povstalců obviněn a musí se utkat v souboji, což v dané situaci není vůbec jednoduché. Přesto nějakým zázrakem dokáže duel zdržet, dokud do zámku nečekaně nedorazí armáda Richarda VI. Vikomt se pro jistotu vytratí.
11
Při útěku z povstaleckého sídla jsou oba královští sourozenci těžce zraněni, pachatelem není nikdo jiný než vikomt René, jemuž se opět podaří uprchnout. Pierre útok přežije, ne však jeho sestra. Jestliže Pierre Reného poslal na galeje, René mu oplatil stokrát hůř.
12
Pruská kněžna Henrietta von Berlin dlouho vyčkávala plukovníkův návrat, ale když se opravdu vrátil, příliš ji nepotěšil. Několik týdnů vůbec nechodil z komnaty a když konečně vyšel, nepromluvil. Od chvíle, kdy opustil povstalecké sídlo, nepromluvil ani slovo.
Henriettin vztek trvá jen do chvíle, kdy si uvědomí, že čeká jeho dítě. Chce mu to říct, ale nedojde na to. Ani při druhém pokusu nic neprozradí, neboť to, že povstalci oblehli zámek, je samozřejmě důležitější. Teprva napotřetí vyjde s pravdou ven. Plukovník následující ráno v čele několika desítek vojáků vytáhne na povstalce, je však jat.
13
Dcera jednoho z revolucionářů tajně chodí za vězni. Jednou potká v kobce také Pierra d’Agoulle. Zaujme ji, a tak ho sleduje. Králevice několikrát vyslýchají a ona se snaží následky výslechů ošetřit. Také mu jednoho dne pomůže uprchnout.
14
Roajalisté také po plukovníkovi pátrají, a jakmile ho najdou, také ho přepraví pryč. I oni ho vyslýchají, ale zdaleka ne tak, jako to dělali povstalci. Tento výslech je poklidný. Pak ho doprovodí ke králi a Henriettě.
15
Králi dojde trpělivost, a když se jeho syn nemá k tomu, aby našel včas nového velitele pro svůj pluk, rozhoduje se vybrat sám aspoň dočasného plukovníka. To pro současného velitele Reného, ostatně stejně neschopného velení, znamená jediné, je čas odejít.
Charles, jeho milenec, se s ním jde rozloučit.
16
René sám se vydá domů, ale nestráví tam mnoho času. Několik měsíců se na svého přítele, plukovníka d’Agoulle, hněval, ale už ho to nebaví. Chce se usmířit. Proto jede na zámek, ale nalezne jej v moci povstalců. Jim se tedy vydává.
17
Pierre s králem jsou zatím drženi na zámku ve svých komnatách. Král je donucen podepsat abdikaci, což nakonec po mnoha vnitřních rozporech udělá. Neočekává, že by ho povstalci nechali naživu, ostatně debatují, kdo bude z nich nový král. Po mnoha dnech ale přijdou s tím, že došlo ke změně okolností. Namísto krále popraví někoho jiného a panovníka a možná i jeho syna nechá dožít v malém zámečku. Bez možnosti odejít, ale vklidu.
18
Tím někým jiným, kdo má být popraven, je ovšem Pierrův plukovník René. Po jeho smrti jsou s králem převezeni na malý zámeček. Tak jak povstalci řekli. Díky Henriettě to pro plukovníka nejsou tak zlé časy. Král ale touží po pomstě. V zoufalství se obrátí na poslední naději, kterou vidí v ruském carovi. Ani on v zajetí příliš netrpí, ne ve společnosti své milenky Kiery, kterou také žádá o ruku.
19
Jak dlouho dleli na zámečku, nevěděli. Jako by tam byli celou věčnost. Pak přijeli vojáci Pjotra Alexejeviče. Richard VI. byl mu tak vděčný, že zapomněl na atentát na svého syna, z něhož Rusy nepřestal vinit, a obnovil spojenectví.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Roajalista RESTART : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Cuprum (Prolog)

Soutěž

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Fantasy meč

Jak se nejlépe inspirovat k napsání rytířské básně? Staňte se rytířem!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku