přidáno 12.10.2019
hodnoceno 1
čteno 1053(7)
posláno 0
Nazuju boty a jdu vstříc městu
Spoustu věcí projdu
A hovna se chytaj jako svízel.
Leštím je slinou a nadávám
Ty bary jsou všechny jiný
A boty v těch všech byly.
Jsou u mě pořád a já je mám rád
Občas je poliju pivem a pochčiju,
Jsou to miláčci.
Zažít tolik v jedněch botách
To chce spoustu odvahy
Vzhledem k životnosti dnešní obuvi.
Vybírám si pečlivě a představuji si,
Jak je pobliju, pomočím, poliju,
Vyzuju a půjdu domů spát
Přemýšlet, jak tebe mám rád
A koukat na ty boty,
Jak tu narozdil od tebe zůstaly.
Nebýt těch bot, nebyla bys ani ty.
přidáno 15.07.2020 - 10:39
zaujala... dnešek vidím ve znamení toho, že budu pozorovat špičky svých a jiných bot...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šuflata : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Člověk v tísni
Předchozí dílo autora : Vlak

» narozeniny
Nikusska [14], baLi [5], Aster [4], Horac [2]
» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :
Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming